pondělí, února 20, 2017

Většinu času mám ze sebe pocit, že jsem dost mizernej rodič.

Ale někdy mám světlou chvilku.

Opravdu. Uvidíte.

Jídlo, znáte to.

Znají to skoro všichni a autirodiče to znají desetkrát víc.

Jídlo může být problém.

Velký problém.

To, co funguje na běžnou dětskou populaci, na autíky naprosto nefunguje.

Jsou schopni se roky živit zeleným želé a je jim jedno, jak moc se snažíte či naopak nesnažíte dopravit do jejich žaludku něco dalšího.

Reverzní psychologie nefunguje.

Taktika "tak nejez, nic ti nenutíme" vede akorát k tomu, že dítě po třech dnech hladovění omdlí cestou do školy.

Nene, toto není cesta.

Ale nucení není taky cesta.

Nikdo nechce být do ničeho nucen.

Po vyhrocené jídelní scénce, kterou jsme si dali cca před týdnem, jsem dospěla k názoru, že takto to dál nejde.

Zitisko jí/nejí v závislosti na barevné kompozici talíře a samozřejmě v závislosti na divných texturách a vůních.

Tak si říkám, chce to systém, který by toto respektoval.

Sedla jsem si se Zitul a jedno odpoledne jsme většinu jídla rozkódovaly do tří skupin.

Červená jídla - to jsou tak hrozná jídla, že když je sníte, budete blinkat. Třeba halušky s brynzou nebo bůček. Tato jídla se NIKDY NESMÍ NUTIT. Zde má ve mně Zitisko naprostého advokáta. Když budeme na návštěvě a budou halušky, tak se Zitína rázně zastanu a řeknu, že mne to moc mrzí, ale že Zituška tohle nemůže. Protože v sázce je její důvěra ve mně. Těchto jídel není tolik.

Zelená jídla - to jsou vynikající jídla, která by Zitisko pokud možno chtělo každý den. Třeba řízek. Problém je, že těchto jídel je jen několik málo a zbytek rodiny se jimi cítí decentně omezen, zejména pokud je jí dokola stále celé roky. Čočku už kupříkladu nemůžu ani vidět a asi to tak roky zůstane.

Oranžová jídla - velmi zajímavá skupina. Je to skupina jídel, u které se tak trochu bojíte, že s nimi je něco v nepořádku, a raději je nejíte, ale když se náhodou zapomenete a sníte je, zjistíte, že jsou vlastně docela dobrá. U těchto jídel je možné mírně trvat na svém, že dítě aspoň něco sní. Samozřejmě rozumně. Pár lžiček.

Zitisko je z nového systému nadšeno. Ví, že bůček do ní nikdy nikdo tlačit nebude, a to je samo o sobě uklidňující. Základ je, že si to může řídit sama, řekne barvu a já hned vím.

A hlásí, že minulý týden snědla PĚT ORANŽOVÝCH JÍDEL.

Spousta nových chutí a vůní.

Tak si nad tím tak přemýšlím.

Když říká, že bude po bůčku blinkat, tak jí věřím.

Věřím jí a nezpochybňuju to a nevysmívám se tomu a nezlehčuju to.

A naopak Zitisko zkouší i jiná jídla, v bezpečné zóně, ve které se cítí dobře.

Za poslední týden toho snědla tolik, co za poslední měsíc.

A já z toho mám velkou radost.

Kód jídlo

Únor bílý, dítě šílí.

Únor bílý, ztráta brýlí.

Únor bílý, matka kvílí.

Únor bílý, ujdi míli.

Únor bílý, nerozptýlí.

Únor bílý, shnilé býlí.

Únor bílý, zima v cíli.

Únor II.

sobota, února 18, 2017

Unor bily, pole sili.

Unor

čtvrtek, února 16, 2017

Zaznělo to tu v jednom komentáři a já si této myšlenky nesmírně cením. Děkuji za ni!

Ano, ženy ve vědě potřebují MANŽELKU.

Když budou mít manželku, bude všecičko v pořádku.

Mohla bych si podat inzerát.

Potřebuji manželku. Hodnou a zejména velmi pracovitou. Nekuřácká domácnost, pár dětí, fíkus a sýkorka, co k nám chodí na okno. Na oplátku nabízím kreativní zázemí, spoustu nových, nečekaných situací, zážitky, kterých se jinde nedočkáte.

Proč vlastně manželku potřebuji?

Z následujících důvodů.

Zaprvé.

Někdo se musí starat o děti. Ano, někdo musí Jindřicha sundávat ze stěn a parapetů a vymýšlet Zitínovi zábavu, zatímco já budu v práci provádět svá vitálně důležitá měření. Někdo navíc musí Jindřicha kojit a vařit u toho večeři a učit se se Zitínem vyjmenovaná slova. Kojení pak pokračuje i v noci a v noci já musím spát, jinak mi to zítra nebude myslet, až budeme dělat tu vědu, to dá rozum. Proto potřebuji manželku 24 hodin denně, nějaká krátkodobá výpomoc to nezachrání.

Za druhé.

Úklid. Nepříjemné téma. Ale někdo to dělat musí. Když to nedělá nikdo, vzniká špína. Když to nikdo nedělá dlouho, je té špíny hrozně moc. Moc špíny je nechutné a někdo se tím musí prostě zabývat. Stejně jako poblinkanýma oblečkama. Mně se to trochu ekluje, a proto potřebuju manželku, protože té to nevadí.

Za třetí.

Reprezentace. Potřebuju vedle sebe pěknou, upravenou osobu, která mi bude dělat dobrý oko, až půjdeme na nějakou družící akci. Honza je bezva, ale má svou maskulinní kariéru a taky svoje mužský zájmy a mohlo by se lehce stát, že by vznikla šovinistická představa, že musím reprezentovat já jeho. Já ovšem chci mít manželku, která bude reprezentovat mne. Pěknou, usměvavou. Já budu klidně obtloustlá a plešatá a nikomu to nebude vadit, protože budu geniální vědkyně.

Za čtvrté.

Zájem o mou osobu. Pro adekvátní vědecký výkon potřebuji, aby mne někdo nekriticky zbožňoval. Potřebuju takovou tu hodnou, starosvětskou ženu, která si bude myslet, že jsem nejlepší, a bude o tom přesvědčovat okolí. Ano, můžete namítnout, že mám velmi chytrého, pracovitého muže, ale on mne nekriticky nezbožňuje.. Ba právě naopak. Občas něco namítá! Nesouhlasí! No občas.. dost často! Namítání je nepřípustné. Potřebuju, aby na mne někdo pouze obdivně hleděl. Jedině to nastartuje můj vědecký potenciál do nebeských výšin.

Za páté.

Relaxace. Souvisí s bodem 2. Všichni musí pochopit, že pokud mám odvádět světovou vědu, tak musím v noci místo kojení spát a taky po příchodu z práce trochu relaxovat. Manželku potřebuji proto, aby šla s dětmi ven, zatímco já si budu číst noviny a reklamní letáky a nechám myšlenky volně bloudit. Cítím, že takto by se mým vědeckým konceptům dařilo podstatně snadněji se zhmotnit. Navečer potřebuju navíc klid na studium vědecké literatury. Takže manželka dá děti spát, ale tak, aby mne to pokud možno nerušilo.

Za šesté.

Nenáročnost. Správná manželka nic nevyžaduje. Svoje zájmy neupřednostňuje před zájmy mými. Ví, že její místo je až za mými úspěchy. Má to tak ráda a je za to šťastná. Žádné ambice, nic takového. Je ráda, že může být v pozadí. Je spořivá, neutrácí za blbosti, už vůbec ne za sezónní oblečky, šetří a dobře hospodaří. Oblečení jí vydrží léta. Občas bych ji ovšem něco koupila na tu reprezentaci, viz bod tři, aby nevypadala jako strašidlo, až někam půjdeme. Přestože je manželka nenáročná, má super postavu, ale nikoli z fitka, ale z domácích prací. Chápete, žádné flákání. Má to tak ráda.

Takže, milí přátelé. Pokud o nějaké takové manželce víte, sem s ní.

Ráda si ji vezmu.



Proč potřebuju manželku

Dnes jsme měli celkově klidnější den.

Klidnější znamená, že Jindřich neurval žádný kus nábytku, ani si nezpůsobil tržnou ránu či bouli, ani nikoho nepraštil.

Pouze utekl s mým mobilem do ložnice, nacpal mobil pod postel a než jsem ho odtud vyšťárala, přidal třicet příspěvků po jednom smilíku do jakési vzrušené debaty o adopcích homosexuálními páry.

Jelikož to byly smilíky rozesmáté, které má Jindra pochopitelně nejraději, vzala to autorka diskuze jako provokaci a okamžitě mne odfriendovala.

To nevymyslíš.

Fakt ne.

No, slušně a fakt hodně jsem se okamžitě omluvila, což byl trochu problém, protože krom jiného jsem byla i zcela zablokovaná.

A zapsala si to do deníčku vzpomínek jako první pořádnou klukovinu.

A to má Jindra 15 měsíců.

Co teprv, až mu bude 15 let.

Ale přemítám, že dnešní rychlý svět neumožňuje žádnou chybu.

Tu slečnu, která mne odfriendovala, znám od malé holčičky.

A kvůli pár blbým smilíkům už se kamarádit nebudeme.

Asi je to škoda.

Vztahy nejsou instantní polívka, co se zamíchá a ohřeje, podle toho, jak je potřeba.

To nevymyslíš

středa, února 15, 2017

Zitisko ležérně: mami, potřebuju... NĚJAKÝ KONDENZÁTORY. Taky ODPORY mi kup. Ale takový ty malý, víš. A ne čínský, prosím tě. A desku.

Říkám oka oka no, tak dobře, tedy kondenzátory a odpory, jasně, a dělám, jako že kondenzátory a odpory kupuju běžně vedle zeleniny a rohlíků. A to bude na ten blikač, Ziti?

A Zitisko: nene mami, blikač je trapnej, tohle je teda tajný, ale chci ti postavit rádio.... RÁDIO.

Chápete, moje holčička 9 let mi chce postavit opravdický rádio.

Rádio

úterý, února 14, 2017

Ja vim ja vim. Hrozny importovany zcela neprirozeny svatek. Jenze kdyz ten puget tak potesi. Fakt hodne.

Valentyn

pondělí, února 13, 2017

Dnes je mezinárodní den žen ve vědě a já jsem k tomu chtěla napsat vzletný příspěvek, který by jaksi zdůrazňoval, jak ohromným přínosem ženy pro vědu jsou.

Napsala jsem ho a smazala, protože mi přišel jak hrozná agitka.

Aktivistická agitka.

Ženy ve vědě jsou důležitý, jasně, ale ženy mimo vědu taky.

Ženy ve vědě nejsou o nic důležitější než ženy, které vychovávají každodenně děti.

Všechny ženy jsou důležité.

Vědkyně, chirurgyně, účetní, matky na plný úvazek, bioženy, ženy bílé, černé, zelené, tmavomodro puntíkované.

Nelze to myslím pojímat tak, že se nějaká skupina žen nějak glorifikuje a vytvoří se představa, že takto se realizuje genderový boj.

Nechápejte mne špatně, sama z genderového boje za rovnost ve vědě profituji.

Jen přemítám nad jakousí komplexností všeho.

Přesto dnešní den žen ve vědě navrhuji strávit kontemplací k tématu - přemýšlením nad ženami, které vědu dělat chtěly, měly na to a z nějakého důvodu nemohly ve vědě pokračovat.

A přemýšlení, co potřebovaly, aby ve výzkumu mohly zůstat.

A jelikož vím, že většina žen v mém okolí opouští vědu někdy kolem dokončení Ph.D., kdy si pořídí potomky, tak (všichni prominou) se zaměřím na to, co potřebují pracující matky, i když pojem matky rozhodně neobsahuje všechny ženy ve vědě, a ženy ve vědě, které děti nemají, také čelí signifikantním problémům.

Tedy, co ženy ve vědě potřebují, aby vědu mohly provozorovat i v případě, že mají rodinu.
 
Zkrácené pracovní úvazky?

Univerzitní školky?

Home-office?

Vstřícný zaměstnavatel?

Babička?

Slečna na hlídání?

Muž, který neprotáčí oči v sloup, když partnerka vyrazí pracovat? Který práci partnerky nepovažuje za ohromné privilegium, které jí uděluje, nebo za zábavné zpestření, které nemá valného významu?

Všechno dohromady?

A kde to všechno vzít? Jak to zařídit?

A přeju tedy všem ženám, které v české vědě aktuálně jsou, aby měly podporu svého partnera a aby jejich partner byl dostatečně silný, aby si nic nedělal z šovinistických poznámek svého okolí.



Mezinárodní den žen ve vědě

Hezky tyden vsem, minimalne tolik zabavy, co bude mit Jindra:-))

Hezky tyden